 |
Když se na to zpětně podívám, bylo by dobré připomenout jeden z mých článků, který jsem vydala na druhém blogu a o pár dříve, kdy jsem psala o tom, jak je důležité vypadat slušně oblečená a celkově jsem uváděla příklady, kdy jsem porovnávala různé situace. Stále si na tom trvám, ale už netvrdím však, že bych se měla oblékat do něčeho, co mě samotné nesedí.
Jedná se o jednu z věcí, která mě zasáhla, i když pro většinu to bude možná hloupost, ale já se nepřestávám divit, co všechno se musí dodržovat jako nějaký kodex! Chci říct, že jsem takový "geek-typ", což znamená, košile, džíny, trička, mikiny atd., jsem naprosto ujetá na seriálová trička a mám ráda sarkastické nebo pravdivé nápisy. Nedávno mne zasáhla situace, kdy jsem dostala od "Ježíška" tričko s hrdiny MARVELu. Byla jsem vážně u vytržení a byla jsem šťastná, že ho budu nosit. Jaké nastalo překvapení, když jsem se dozvěděla, že bych měla být rozumná a oblékat se jako dáma, nemůžu dělat přeci ostudu! Tímto začalo provětrání mého šatníku a část mého já nakřápla...
Proč bych nemohla nosit to, co CHCI?! Do práce to nosit nebudu, to mi jako chce někdo namluvit, že jakmile budu plnoletá, budu muset vypadat jako kdybych každý den chodila do divadla (nemyslím to tak doslova)? To odteď budu chodit v bílé košili, tmavých kalhotách, botách na podpatku, maximálně jednobarevných tričkách, pletených svetrech a saku?!
Ještě se parádně nalíčím, naučím se nějaký cool účes, nahodím falešný úsměv a možná se tím splním sen o tom, jak MÁME BÝT SAMI SEBOU. Paráda! Wau, tohle mě těší.
Proč? Dělám ostudu něčím, co mám ráda, cítím se v tom dobře a nepohoršuje to? Čím? Tím, že se podmaním režimu a slovům ostatních si zase akorát dokážu, jak jsem slabá...Ale tak ostatní budou spokojení, já si z toho nemůžu nic dělat, protože moje názory jsou jako otevřený word s tím, že napíšu nějaký příběh - Skončím s tím, že nemám ani nadpis :)))
